Aby se půda neunavila a každoročně přinášela úrodu ovoce a zeleniny, po ukončení pěstitelské sezóny vyžaduje péči.
- Vypusťte kury
Začnou-li záhony v zahradě zívat prázdnotou, nastal správný čas na to, abyste kurům rozšířili jejich výběh. Ještě předtím, než se pustíte do podzimní úpravy půdy, sesbírají z ní zbytky živých plevelů, semen jednoroček, které zapadly mezi hrudky zeminy a škůdců, což se snaží hledat zimní útočiště.
I když zahrada přestane být atraktivní pro kury již po několika dnech, nadále zvyšujte jejich zájem o nové teritorium krmením právě tam. Svým drobným příspěvkem přihnojí zeminu a opakovaným požíráním škůdců a zelených výhonků vysílí nechtěné návštěvníky.
Nezapomeňte přikrýt pletivem výsevy podzimního špenátu, česneku a cibule, aby zůstaly nedotčeny pro časné jarní rašení. Ochraňte před kuřemi i jahodník, který by poškození citlivých srdíček nesnesl.
- Zkontrolujte pH
Pokud je vaše půda problémová, nebo jste již několik let nekontrolovali její půdní reakci, měli byste odebrat vzorky pro přípravu výluhu. Právě neutrální pH vyhovuje většině plodin, které na svých zahrádkách pěstujeme.
Vyjměte rýčem dvoucentimetrový plát zeminy do hloubky 30 centimetrů, vložte jej do mělké nádoby a přelijte vodou tak, aby byl zcela ponořený. Rozmočenou zeminu promíchejte s vodou a vyčkejte, až se usadí. Indikační pH papírek vám pomůže prověřit, na čem jste.
Půdní reakce s hodnotou blízkou 7,0 je optimem. Pokud indikační papírek zezelená a hodnoty stoupají nad hranici 8,0 – půda je alkalická. Pokud papírek zčervená a hodnota klesá pod 5,5 – půda je kyselá. V obou případech je třeba provést nápravu.
Kyselou půdu lze upravit vápněním, zásadité pomůže kyselá rašelina či lesní hrabanka z listí a jehličí. Půdní reakci mění i voda, která je používána k zálivce. Zatímco dešťová voda způsobuje okyselování půdy, studniční posouvá reakci k zásadité.
- Zlepšete strukturu
Písčitá půda rychle přichází o živiny, těžký jíl se zas špatně obdělává a trvá dlouho, než se na jaře půda zahřeje. Vezměte do ruky vlhký kus zeminy a vytvarujte z něj mezi dlaněmi palic. Čím tenčí a ohebnější bude, tím je půda jílovitější. Rozpadá-li se již při kulení a v ohybu praská, půda je příliš písčitá.
Těžké jílovité půdě prospěje říční písek, karbonátový štěrk, neutralizovaná rašelina, drcená rostlinná hmota, vyzrálý kompost, množství žížal, perlit, kuličky pěnového polystyrenu a lehčí ornice. Pokud se tyto materiály navrství na půdu před rýváním, postupně se zapracují do zeminy a odlehčí ji. Výhodou je, že všechny materiály zůstanou v půdě a účinek je citelný nepřetržitě.
Písčitou zeminu zlepší velké množství kompostu a těžší ornice. Srážková voda však v hlubokých písčitých půdách neustále odnáší přidané materiály pryč a tak nezbývá nic jiného, než nepřetržitě půdu zlepšovat.
- Dopřejte jí organickou výživu
Jakmile kury udělají svou práci na zahradě, půdu je třeba přikrýt souvislou 5centimetrovou vrstvou kompostu, který jste vyráběli po celý rok z organických zbytků a podestýlek hospodářských zvířat. Vrstva organického mulče přibrzdí růst plevelů, zpomalí odpařování vody ze zeminy a spolu se srážkovou vodou začne uvolňovat živiny.
Půda chráněná před slunečním zářením se začne zaplňovat mikroorganismy a žížaly ve vlhké zemině ještě do příchodu zimy udělají kus práce. To napomůže vytvořit takové prostředí, ve kterém se kompost během příští sezóny bude v půdě přeměňovat na humus.
Humus v zemině váže vodu, je zásobárnou živin a narušuje celistvou strukturu zeminy, aby se mohla dělit na hrudky. Přestože život v půdě je na první pohled neviditelný, jeho absenci na úrodnosti vždy cítit.
- Rýč ji připraví na zimu
Před příchodem prvních mrazů je třeba se chopit rýče a obracet vrchních 20 centimetrů zeminy spolu s kompostem tak, aby v řádcích zůstávaly tenké, 2-5 centimetrové pláty půdy. Otevře se tak cesta zimním srážkám do zásobní hloubky a mráz se postará o to, aby se zemina rozpadla na drobné hrudky. To zjednoduší její obrábění po příchodu jara.
Pokud je půda mělká, každý druhý rok byste si měli šetřit síly na rigolování. Při této práci se záhony rývají na dvojnásobnou hloubku. Začnete vyrytím 60 centimetrů širokého příkopu, ze kterého odložíte zeminu stranou. Následně do ní přesouváte zeminu z hloubky prvního a druhého rýčování v následujících řádcích.
Zemina se do hloubky provzdušní, odlehčí a humus pronikne k hlubším vrstvám tak, aby rostliny mohly kořenit hlouběji. Práce je to namáhavá, po několika opakováních se však dostaví výsledek.
- Dřevěný popel dodá rovnováhu
Dřevěný popel ze zimního topení nepatří ani na skládku, ani do komunálního odpadu. Zatímco uhlík z dřevní hmoty se změní na oxid uhličitý, ostatní minerální látky přejdou do popela. Draslík a fosfor tak pomohou dosáhnout rovnováhy k dusíkatému kompostu, který jste zarýlovali do zeminy.
Během zimy rozsévejte popel po zahradě, kde bude na sněhové pokrývce vytvářet tmavou vrstvičku. Při tání sněhu se některé živiny dostanou do půdy ve formě výluhu, zatímco pevné částice na jaře zakryjí zeminu, kde přispějí k jejímu rychlejšímu ohřevu.
Při jarní přípravě záhonů se popel promíchá s vrchní vrstvou půdy, kde nastolí rovnováhu živin.
- Naplánujte příští rok
Není neobvyklé, je-li zemina v různých částech zahrady odlišná. Nikdy se nedopátráte k minulosti, abyste zjistili, kde skončila pod navážkou stavební sutina, kudy tekl vodní tok a kde stála vápenná jáma a spousta písku při stavbě domu.
Naplánujte výsevy a výsadbu podle kvality a vlastností půdy na jednotlivých místech a myslete při tom i na střídání plodin, aby se půda jednostranně neunavila a nestala se příbytkem škodlivých bakterií a virů pěstovaných plodin.
